Chcete něco extra? Pořiďte si Voxan! Tak nějak by mohla znít reklama na u nás teprve odnedávna prodávanou značku a nebyla by rozhodně klamavá.
Sám o sobě je zajímavý už původ motocyklů z Francie, zajímavá je neobvyklá stavba rámu, zajímavá jsou designová provedení jednotlivých modelů a zajímavý je i vidlicový dvouválec vlastní konstrukce. Stejně jako jiné vyspělé evropské státy byla i Francie před desetiletími domovem mnoha výrobců motocyklů, z nichž se do dnešních dnů zachovaly jen minimální zbytky v podobě výrobců mopedů a skútrů.
Mladá značka Voxan, která vznikla ve Francii teprve ve druhé polovině devadesátých let minulého století tak boří zažitou představu o tom, že v posledním půlstoletí mohou v Evropě motocykloví výrobci jedině krachovat. První motocykl Voxan vyjel na zkušební jízdu před dvanácti lety, dva roky poté se rozběhla sériová výroba, a pak mladý výrobce několik let po sobě přesvědčivě uváděl na trh stále nové modely. Jsou sice stavěny na shodné bázi, s jedním pohonným agregátem, ale designově se liší dost na to, aby zaujaly zájemce s odlišnými nároky.
Dva motocykly Voxan jsem viděl na jarní výstavě Motocykl 2008 a měl jsem v hlavě asi podobné myšlenky jako všichni ostatní: vida, co ještě neznáme, docela příjemná novinka na našem trhu! Když jsem pak po půl roce stál s helmou v ruce u modelu Café Racer a prohlížel si tvary a proporce motocyklu, především sedla a řídítek, už s vědomím, že za chvíli otočím klíčkem a odjedu, prolétla mi hlavou myšlenka: vypadá to sice zajímavě, ale proč mám na tom jezdit, jak se to tak může chovat na silnici, to asi bude tvrdohlavý kozel …?!
Jenže skutečnost byla až neskutečně jiná. Je to právě široký rozsah využitelných otáček a obdivovaný vysoký točivý moment v nízkých otáčkách, které doprovázeny charakteristickými vibracemi vidlicových dvouválců především italské provenience přitahují k motocyklům s motory této konstrukce další a další obdivovatele. Už po nastartování francouzského motocyklu mě ale překvapil kultivovaný běh motoru – vibrace nikde! Motor Voxan splňuje očekávání pružnosti a výkonu, osmiventilový dvouválec DOHC má výkon 105 koní. Přesto je to ale něco jiného, neobvyklého. Dá vám poznat rozdíl mezi tak známou tvrdou přímostí Itala a jemným šarmem Francouze.
Neznamená to ovšem, že by Francouz za Italem zaostával možnou razancí projevu v oblasti podání výkonu. Francouz to jen všechno dovede nějak hladce, ve větší pohodě a s větší přívětivostí. Svůj podíl na tom má dobře vyladěné vstřikování paliva a mechanické vyvážení kmitajících hmot spolu s „dlouhou“ převodovkou. Také její charakter přispívá k pohodové jízdě, dokonce i tehdy, když dokážete souhlasit s tvrzením, že je možné pohodově cestovat rychlostí kolem 200 kilometrů za hodinu.
Voxan mě překvapoval desítky kilometrů. Hned zkraje jsem si užil jízdu ucpanou páteční Prahou a byl jsem překvapen, jak se dá na litrové motorce s poměrně malým rejdem snadno kličkovat mezi stojícími a ploužícími se auty, málem jako na skútru. Může za to samozřejmě geometrie podvozku a těžiště, až si člověk začne zvykat na to, že nohu ze stupačky stačí sundat teprve když už motorka vteřinku stojí na místě, a pokud včas padne zelená, rozjedete se bez šlápnutí. Možná si řeknete – jsou to blbiny, ale Voxan Café Racer mě k tomu balancování nějak sám provokoval, a to není jen tak samo sebou. Při jízdě po hrbolaté dlažbě jsem si připomenul, jak při posazu ve značném předklonu bývá na sportovních motocyklech obtížné odlehčovat přes nohy páteř, trpící otřesy. Na Voxanu je sice posaz proti supersportům přece jen o dost civilnější, ale stylovost podvozku neumožňuje sedět vzpřímeně. Pak si jezdec vychutná, že není ani na křivé dlažbě odlehčování zad potřeba. Voxan Café Racer má charakteristiku podvozku konstrukčně nastavenou směrem k pohodlí jezdce, nikoli pro sportovní jízdu. Proto zdolává i mizernou silnici jako po másle.
Přesto už po pár desítkách kilometrů jsem se v sedle Café Raceru natolik zabydlel, že se mi hlavou honily myšlenky jak by bylo zajímavé trochu přitvrdit odpružení a zajet si na kafíčko na mostecký okruh. I Café Racer má jako správný racer plně nastavitelné odpružení obou kol a určitě by s ním i na okruhu bylo příjemné svezení, protože podvozek je jinak tuhý, velmi poslušný a přesně ovladatelný.
Jeho tuhost zajišťují obrácená ramena silné přední vidlice uchycená v robustních hliníkových nosnících, masivní dutý odlitek zadní kyvné vidlice i samotná konstrukce rámu. Dvojitý páteřový rám z trubek extrémně velkého průměru navazuje za motorem atypickým spojením přírubou na rozměrný, a proto pevný odlitek z hliníkové slitiny. Dutý odlitek je zároveň olejovou nádrží, proto ani nebyl důvod jeho rozměry minimalizovat. Funkční, zpevňující součástí rámu je i podvěšený motor, pod kterým je ukotvena horizontálně umístěná pružící jednotka zadního kola. Spolu s nádrží paliva, umístěnou pod sedlem, snižuje tento konstrukční fígl těžiště stroje. Samotné ocelové bago zadního odpružení velkého motocyklu se totiž moc odlehčit nedá. Jeho umístění naležato kousek nad silnici proto hodně zlepší váhové poměry. Sice se tím omezí světlost motocyklu, ale v této kategorii tím nevzniká žádný problém.
Voxan Café Racer určitě upoutá svým zjevem všude, kde se objeví. Jeho design, motivovaný kapotážemi silničních závodních motocyklů z dob před desítkami let ladí s kruhovými přístroji palubní desky. V dnešní výbavě povinné displeje, podávající informace z řídícího počítače, jsou citlivě zakomponovány pod jejich stupnice. Hůř jsou na tom titěrné kontrolky, usazené v liště pod přístroji. I pro ně lze použít stejná slova ...jsou citlivě zakomponovány..., jenže jsou špatně viditelné, především při jízdě na slunci.
Hodně mi ale vadila snadno řešitelná drobnost - jak při tak citlivém přístupu ke všem detailům mohli z továrny pustit vybavení zrcátky, ve kterých jsem viděl jen svá ramena. Asi byl konstruktér hodně štíhlý a snadno tak podřídil délku stopek zrcátek jejich účelnosti, a tedy i bezpečí. Výměna zrcátek za jiné je ale prkotina, kterou jistě každý vyřeší po svém bez mrknutí oka.
Voxan Café Racer mě ale v těch zásadních parametrech opravdu zaujal po všech stránkách. Z poznatků z jízdy i z podrobné prohlídky motocyklu je patrné, že značka Voxan na motocyklech při výrobě nešetří, od použitých materiálů a technologií po zpracování všech detailů. Voxan Café Racer je příjemný motocykl s vysokou dávkou individuality. Dá se na něm přitom bez únavy strávit půlden a po demontáži krytu zadního sedla (čímž ale vzhled dost utrpí) se dá kupodivu dost dobře pojezdit i ve dnou, aniž by se spolujezdec výrazně trápil.
Motor kapalinou chlazený čtyřdobý, 8-mi ventilový dvouválec do V (72º), DOHC
Zdvihový objem 996 cm3
Kompresní poměr 10,5 : 1
Max. výkon 78 kw / 8000 ot./min.
Točivý moment 91,2 Nm / 6500 ot./min
Palivový systém Magnetti Marelli 54 mm se vstřikovačem
Spojka vícelamelová v olejové lázni s hlavním válcem BREMBO
Převodovka 6-ti rychlostní
Sekundární převod "O" kroužkovým řetězem
Palivová nádrž 18,5 litrů
Startér Elektrický
Rozměr 2100 x 740 mm
Rozvor 1475 mm
Výška sedla 810 mm
Váha 185 kg
Přední kolo hliníkové 3,5 x 17
Zadní kolo hliníkové 5,5 x 17
Přední pneu Michelin Pilot Power 120/70 ZR17
Zadní pneu Michelin Pilot Power 180/55 ZR17
Přední brzda Brembo 2 x 320 mm, plovoucí kotouč s 4 pískovými brzdiči
Zadní brzda kotoučová, Brembo 245 mm s 2 pístkovým brzdičem
Přední tlumič Marzocchi 43 mm, upside-down nastavitelná komprese a útlum, zdvih 120mm
Zadní tlumič nastavitelný centrální tlumič Paioli zdvih 120mm
