Přeposlat Kočkopes: Honda Integra

 

Sdílení článku na sociálních a jiných sítích

Rádi byste se podělili o tento článek s ostatními? Kliknutím na ikonky níže ho můžete sdílet na dané síti.

    ikona Facebook ikona Twitter ikona Linkuj ikona Jagg ikona MediaBlog ikona TopOdkazy ikona Bookmarky ikona TopClanky ikona VybraliSme ikona Delicious ikona Digg ikona Technorati ikona LinkedIn ikona Google

Kočkopes: Honda Integra

21.08.2012 | www.motoraj.cz | Aktuality, recenze | Komentářů: 0 |

„Co kdybychom vyrobili motoskútr? Na velkých kolech, se sekundárním pohonem řetězem... A jako správný skútr samozřejmě v automatu a s dobrou ochranou proti počasí?“ ozve se na poradě v sídle značky Honda. Nastane hrobový ticho a mnozí účastníci porady si myslí, že se ten Mišiko fakt už úplně zbláznil...

Kočkopes: Honda Integra

Seznámení

Samozřejmě nevím, jestli se autor či duchovní otec Integry jmenuje Mišiko a ani jestli to probíhalo takhle nějak, ovšem jak vidno, někdo tenhle nápad měl. A měl zřejmě i kliku, že jeho nápad byl přijat a doveden k realizaci, namísto aby byl autor zesměšněn, potupen a nucen vyhledat nejbližší větev, která pod ním nepraskne (protože to by ta potupa byla ještě větší). I když vlastně v Japonsku se nevěší, tam páchají harakiri nebo seppuku.

Tak, dostatečně jsem se blýskl znalostmi východní kultury, pocházejícími z filmu Zajatec japonských ostrovů, a můžeme se věnovat motorce.

Tedy, motorce... Ona to tak úplně motorka není. Pokud dokážete oddělit vizuálně zadní část stroje, koukáte na motorku. Zepředu je to ale jasně skútr a jedinci se schizofrenií budou mít co dělat, aby nezačali panikařit. Jenže o tohle u Integry právě jde, spojit to nejlepší z obou světů, tedy vytvořit stroj, který bude obratný, pohodlný, s dobrou ochranou proti povětrnostním podmínkám (jako skútr) a zároveň nebude ztrácet výkon díky variátoru a nebude odkázán na malá, nervózní kola (tedy jako motocykl). Takže vlastně kočkopes...

Kočkopes: Honda Integra

Vyrobit něco takovýho, aby to zaujalo, a navíc zaujalo pozitivně (asi fakt není cílem žádnýho marketingu, aby se při pohledu na jeho produkt začali všichni válet smíchy, teda pokud se nejedná o marketing cirkusu Berousek), je hodně složitý, ovšem dle mýho názoru se Hondě musí zatleskat. Maska zepředu připomíná luxusní cestovní stroj především díky velkoryse řešenýmu světlometu, ovšem bez oný nabubřelosti, která některý cesťáky provází. V přední části kapotáže je vlevo umístěný kastlík na drobnosti, vpravo najdete ruční brzdu. Plexi je vysoký, skútroidní.

Díky konstrukčnímu řešení zde nehledejte podlahu jako u klasickýho skútru, takže se musíte spokojit pouze s „podlážkami“, ovšem to spokojit berte s rezervou, místa je tu dost a dost (pokud nemáte devětačtyřicítku nohu nebo nejezdíte v lyžích). Sedlo je nízko, jasně, u málokterýho skútru je vysoko, počítá se přece s tím, že Integra je tu i pro ženský.

A jsme u zadní části, která vystavuje na odiv řetěz a sedmnáctipalcový kolo. A taky zadní světelnou jednotku, která je nachlup stejná jako u řady NC700. Ostatně, tohle není náhodná a jediná podobnost s touhle řadou... Ale k tomu až za chvíli.

Akce

Nemám nikdy averzi vůči něčemu neobvyklýmu, ba naopak, tyhle věci mě zajímají a lákají. Takže jsem rozhodně neohrnoval nos jako někteří kolegové novináři... Kdepak, těšil jsem se. A jak jsem později zjistil, tak právem.

Sedám si do pohodlnýho sedla a zkoumám, co je tady jinak. Palubka tedy žádný zázrak, je fakt z rodu „chytrých ošklivek“, i když teď mi dochází, že ani zas až tak chytrá není... Nicméně potřebný údaje vám sdělí, a co je dobrý, sdělí vám je i za prudkýho slunce (což bohužel spousta dnešních přístrojovek neumí, občas mi připadá, že je snad testují jen v noci, za deště anebo ve sklepě). Ovladačů je zde samozřejmě víc, než na co jsme zvyklí, Integra disponuje dvouspojkovou převodovkou, takže lze řadit buď ručně tlačítky, nebo se spolehnout na automat.

Pro začátek volím automat AT, a protože buď jak buď mám pocit jako na skútru, překvapí mě bleskurychlá reakce na přidání plynu. Naposled jsem jezdil se starší verzí DCT, která mě ve městě příliš nenadchla, ale tady je to jinak. Automat je přesný, připadá mi, že si nedělá, co chce, a hlavně že to nedělá jinak, než kdybych řadil na klasický motorce já. Dokonce se přistihnu, že mám tendenci hledat nohou řadičku, což se mi u skútrů vážně běžně nestává. Co ovšem oceňuju velice, je fakt, že pokud předjíždím, motor se vytáčí, dokud tahám za heft, k přeřazení v tahu nedochází. Tohle je totiž věc, která mě u většiny automatů štve – vyrazíte na předjíždění a v půlce manévru si stroj přeřadí... A tím přeci jen zpomalí. Tak tady ne, předjíždění je naprosto bezpečný. Přepínám na polomanuální mód (MT), chvilku klapu kvalty nahoru a dolů, ale pak se vracím k plný automatice, nějak mi vyhovuje víc a víc si vychutnávám obratnost stroje pod sebou. Automat lze využívat ve dvou módech, buď „D“ neboli rychlostní silnice a dálnice, nebo „S“, což je všechno ostatní.  Motoru nemám co vytknout, ostatně je ze stejnýho hnízda jako ten, co mám v NC700X. Tedy zde je vlastně o tři kilowatty silnější, má výkon 38,1 kW a točivý moment 62 Nm. Ovšem projev je velice podobný, zátah už od nejnižších otáček, pružnost a určitá tolerance vůči případným chybám řidiče – což lze říct slovy, že nečíhá na každou vaši nepozornost, aby vás okamžitě tvrdě vytrestal. Jde o fungl nový agregát, pocházející z motoru automobilu Honda Jazz. (Ale fakt to není tak, že by se auťácký motor jen rozpůlil a frknul do motorky, jak se občas vykládá. To je samozřejmě blbost.)

Kočkopes: Honda Integra

Posaz je, jak jsem už psal, jako na typickým skútru, takže sedím rovně jako ve škole, sedlo je pohodlný i po celodenním ježdění. A podle rozměrů bude pohodlný i pro spolujezdce, který se má za co chytit, madla jsou dobře řešený. Za zmínku stojí i brzdy s C-ABS, který jsou – jak je u Hondy zvykem – naprosto spolehlivý a hlavně čitelný.

Zákonitě když se něco chová jako motorka, budu to testovat jako motorku. Takže maximálka – 170 km v hodině, hodně pěkný. A ještě lepší je, že cca 150 km/hod. se dá využít jako konstantní cestovní rychlost, plexi je chytře vymyšlený, takže mě sice ochrání, ale díky průduchům nepůsobí jako plachta, když do mě na dálnici z boku foukne vítr. A Integra je i v týhle rychlosti naprosto stabilní... Nojo, holt sedmnáctipalcový kola. To samý platí v zatáčkách, Integra je mrštná a po nějaký nervozitě ani památky, chybí zde (naštěstí) tvrdá reakce variátoru na každou nerovnost a vážně si musím pořád připomínat, že nejedu na motorce. A připomínám si to i ve chvíli, kdy zkoumám, kolik se toho vejde do předního kastlíku: Nojo, vždyť já se nepodíval, kolik místa je pod sedlem! Základní úkon u každýho skútru jsem vynechal! Takže to napravím... Hmm, jet helma se sem asi vejde, ale jinak nic moc... Navíc je tu plato s vejci... Teda co to kecám, plato s nářadím. Takže pár věcí sem dáte, ale nepočítejte s obřími prostory maxiskútru. Ovšem Integra maxiskútr ani není, což sebou nese výhody i v hustším provozu – štíhlá stavba se promotá všude a nepřekáží vám velký zadek. Tedy zadek Integry, jestli máte VY velký zadek, tak velký zadek, že se zašprajcujete mezi autama, je už čistě váš problém.

Těžko říct, jaká cílová skupina si Integru pořídí. Ortodoxní superbiker asi ne, ale jinak by mohla oslovit všechny ostatní. Výkonem, ovladatelností, jízdními vlastnostmi, úžasnou spotřebou, která se během testu nevyšplhala přes čtyři litry... A samozřejmě i určitou exkluzivitou. Jestliže jsem o ní napsal, že jde o kočkopsa, nemyslel jsem to hanlivě. Protože Integra spojuje opravdu to nejlepší z obou kategorií, jak skútrů, tak motocyklů. Jestli můžu radit, vyzkoušejte ji. A myslím, že nebudete litovat.

Kočkopes: Honda Integra

+ ovladatelnost, spotřeba, pohodlí    

- málo místa pod sedlem

Motor, převodovka

Vodou chlazený dvouválec nový koncepce, s vyvažovacím hřídelem a střídavou sekvencí zapalování. Nejde o nijak brutální agregát, ale Integru dokáže rozhýbat až na 170 km/hod. A jak je tradicí Hondy, zřejmě vydrží nemožný. Převodovka je automatická,  DCT a můžete využít buď manuální řazení tlačítky na levý rukojeti, nebo plný automat – ten má dva režimy, dálniční a sportovní.

Brzdy, tlumení

Vepředu je třípístek a jeden kotouč 320 mm, vzadu jednopístek a taky jeden kotouč, tentokrát 240 mm. Za páčky se musí vzít trochu víc, ale nejde o nic stresujícího, navíc vám pomáhá C-ABS.

Přední vidlice není stavitelná, což se dalo čekat, vzadu najdete centrální tlumič.

více informací na www.motoraj.cz.

 

 

tisknout

Diskuze ke článku


Hodnocení:

hlasů: 0

Pozn.: čím větší číslo, tím lepší hodnocení

Diskuze

Diskuse ke článku Kočkopes: Honda Integra


počet příspěvků: 0

 

více

méně

méně značek

Již jednou jste hlasovali.

Odebrat možnost

Model

Nerozhoduje

Musíte vybrat alespoň dva produkty k porovnání.