Přeposlat Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

 

Sdílení článku na sociálních a jiných sítích

Rádi byste se podělili o tento článek s ostatními? Kliknutím na ikonky níže ho můžete sdílet na dané síti.

    ikona Facebook ikona Twitter ikona Linkuj ikona Jagg ikona MediaBlog ikona TopOdkazy ikona Bookmarky ikona TopClanky ikona VybraliSme ikona Delicious ikona Digg ikona Technorati ikona LinkedIn ikona Google

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

14.08.2012 | www.motoraj.cz | Aktuality, recenze | Komentářů: 0 |

Bystrý a věrný čtenář ví, že jsem na jaře testoval novinku Honda VFR 1200F, a určitě si pamatuje na můj závěr, že na ničem tak dobrém jsem v životě nejel. Neopomněl jsem se zmínit o to, že jsem zvědav na deklarovanou variantu s dvojspojkovou automatickou převodovkou, kterou Honda slibovala už od prvního představení.

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

Překvapení

Jenže přišly další a další motocykly a já na milou Hondu nějak pozapomněl. No a minulý měsíc mi bylo oznámeno, že bych měl testovat právě VFR 1200 Dual White. Proč? Vždyť jsem ji docela nedávno testoval, a to dost důkladně… Celá redakce se však trápila někde v ukrajinském blátě na Strike Sport Motoráj Maratonu, takže jsem se neptal a pro motorku si zajel. Dual White? Bude to asi totéž, jen v bílé barvě, snad zkombinované s jinou bílou. Musím se přiznat, že jsem nepodlehl současnému trendu bílých automobilů či motocyklů, takže jsem moc neočekával. Honda by přece měla být především červená, ne? Ano, v reálu se mi fakt líbí červená metalíza, ta bílá prostě není to pravé.

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

V – pro mne posvátných – prostorách ve Strašnicích, kde ne tak dávno žil a pracoval český motocyklový bůh František Šťastný, jsem si ji měl přebrat od spolupracovníka a kamaráda Štastného Františka, pan Chalupníka. Vyrušil jsem jej z bohulibé práce na krásných veteránech a s hadrem v ruce jsme spolu šli motocykl převzít. Jsem hodně sebevědomý (spíše však namachrovaný) frajírek, a proto jsem na otázku, jestli s tím umím, odpověděl samolibým úsměvem, vždyť jsem už jezdil kdeco a tohle už jsem taky přec letos držel za rohy. Takže hurá, podepsat protokol a do sedla…

…a ejhle… prsty levé ruky hrábly do prázdna, někdo ulomil páčku spojky? Úsměv na tváři pana Chalupníka byl pro mne dostatečným trestem. Samozřejmě, chybí i řadicí páka, je to prostě automat. Zvenčí skutečně není bez podrobného pohledu nic poznat, chybí tam i triviální nápis, třeba „Automatic“ či podobně. Jen při bližším zkoumání vidím čnít z řídítek na levé straně rukojeť parkovací brzdy (chápu, při opření o boční stojánek z kopce jde o moc užitečnou věc, nelze se opřít o převody). Řadicí páka mi vůbec nechybí, při mé velikosti nohy mám problémy při změně jízdní polohy. Množství tlačítek na obou rukojetích mi připomnělo trošku BMW, které tam má nacpané ovládání plexi, tempomat, CD měnič… Ale tohle je Honda. Takže jaký bude „skútr“ VFR?

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

Jízda

Nemám rád, když někdo pomlouvá motorku, že mu nesedí, že plave, že nejede nebo naopak, že je tvrdá, bolí z ní záda… Vždy existuje možnost si motorku přizpůsobit, změnit tlak v pneumatikách, upravit tlumení či odskok. Pak teprve mohu či nemusím kritizovat. Sám jsem to však v případě Hondy udělal. Moje první slova po několika stech metrech raději nebudu uvádět, čtenáři by si museli počkat do 22. hodiny. Ano, posaz, řídítka, tlumiče, motor, vše ok. Ale řazení, no hrůza. Vzhledem k úplnému nedostatku informací o tom, jak věci fungují, jsem zažil spoustu krušných chvilek.

V první řadě jde o teplotu. Motor je nutno opravdu alespoň trošku ohřát, protože to, co se ozve při zmáčknutí tlačítka na zařazení rychlosti u studeného motoru, je hrozné. Nejraději bych si nafackoval. Studený motor udržuje otáčky poměrně vysoko a při spěchu to tam spadne jak kámen do hromady vlnitého plechu a motorka má tendenci popojíždět.

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

Ve druhé řadě, volba režimu jízdy. Já měl tu smůlu, že jsem vyjížděl z Prahy v době té největší špičky, provoz jak kráva. Převodovka v režimu D, tedy komfortním, řadí opravdu velice brzy, motor se převaluje v nízkých otáčkách a při jízdě na čtvrt plynu si řadí stále nahoru a zase a zase… fuj, to bylo hrozné. Jsem zvyklý si při průjezdech mezi auty odspojkovávat a protahovat se ležérně s jistotou, že mne brzdy zastaví a motor vytáhne. Tady je to jinak, motor na pátý rychlostní stupeň moc nevytahuje a při brzdění prsty stále hledají spojku. Nic horšího jsem nezažil, zařadil jsem se tedy mezi auta a rozhodl se, že nebudu riskovat, že někoho škrábnu, nedejbože přímo nabourám. Ale nedalo mi to a zkoušel jsem mačkat knoflíky na řídítkách, seč se do nich vešlo. Podařilo se mi přepnout na manuální řazení. Jé, to si nikdo nedokáže představit tu úlevu. Úplně přirozeně se na levé rukojeti palcem řadí dolů a ukazováčkem nahoru. Nebylo potřeba laborovat, přišlo mi to samozřejmé, prostě Honda. Pravdou je, že to stále není ono, spojka je bezkonkurenčně lepší při takto se měnících podmínkách (myslím tím popojíždění v kolonách či projíždění mezi auty). Ale po tom strastiplném zážitku na ucukaný komfortní režim to byl hotový ráj. Jen mi dělá problém časová prodleva mezi zmáčknutím knoflíku a skutečným zařazením, především směrem dolů. Pak jsem si ale vzpomněl na zkušenost s nejmenovaným motocyklem s velmi krutou spojkou, na půlroční zánět zápěstí a už jsem si jen spokojeně předl.

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

Na liberecké dálnici jsem už laboroval s dalšími tlačítky a přišel na to, že se dá i během jízdy zpět přeřadit na automatiku a automatika že má sportovnější mód, který tedy konečně seděl mému způsobu jízdy. To se zase děje u pravé rukojeti, tady se volí manuální, komfortní či sportovní režim.

Těch několik dní, co jsem motorku měl mít, jsem si naplánoval delší výlet, ke kterému bohužel nedošlo, najel jsem tedy jen necelý tisíc kilometrů. Přesto však mohu zmínit zásadní rozdíly mezi variantou s automatem a bez. Přes své počáteční postřehy musím přiznat, že právě komfortní režim je výrazné zlepšení. V případě cestování si na něj člověk skutečně velmi brzy zvykne a tak nějak samozřejmě na něj spoléhá. Slovo komfort je totiž přesně to, co při téhle jízdě člověk cítí. Při cestování se nepředpokládá nějaká potřeba citelného nárůstu výkonu. Pokud k tomu dojde, je nutno buď řadit, nebo čekat na automat, kterému to však chvíli trvá.

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

Sportovní režim je takovým přechodným režimem. Já kriticky přiznám, že při jeho extrémním využívání bych nikdy nezařadil tak rychle a hlavně plynule. Jen zvuk motoru dává znát, že se něco děje. Je to úchvatné, přidat plyn, zalehnout a při plném plynu koukat na blížící se zatáčku při důrazném, leč absolutně plynulém zrychlování. Co mi však opravdu vadí, je řazení směrem dolů. Agresivní, či alespoň sportovní jízda vyžaduje podřazení už před zatáčkou a je to i součást brzdění. Tady to nefunguje. Je nutno více používat zadní brzdu, automat tam nenaháže o tři kvalty dolů a frrrk zase ven. Škoda.

Manuální režim mi připadá jako náhražka. Pro mne osobně byl nejpřijatelnější, ale ne však bezvýhradně přijatelný. Dost mi vadí ta časová prodleva, jak při řazení nahoru, tak i dolů. Chápu, mám auto s automatickou převodovkou s možností sekvenčního řazení, ale tam to tolik nevadí. U motorky však předpokládám, požaduji, či ještě lépe chci okamžitou reakci, přímou vazbu. Jedná se snad jen o desetiny sekundy, ale je to pocit, který tam je a nedá se ho zbavit. Navíc, i když se nazývá režimem manuálním, nedovolí například bezcitné razantní zařazení za hranici, kdy by mohlo dojít k poškození motoru.

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

Závěr

Honda VFR 1200F Dual je hodnotným počinem ke zvýšení komfortu jízdy na motorce. Podle mého názoru posouvá tento jinak plnohodnotný sportovní i cestovní motocykl blíž té cestovní stránce. S kufry a spolujezdcem za zády, před sebou dlouhou trasu někam do Francie či Španělska, to je ideální. Opravdu musím už snad posté opakovat termín plynulá jízda, protože to se Hondě opravdu povedlo.

Při sportovnějším způsobu jízdy potěší obyčejného člověka fyzicky těžko uskutečnitelné řazení směrem nahoru. Manuální řazení je blbuvzdorný systém, který dává jezdci pocit, že teď si může o kvaltech rozhodovat sám. Stačí si vybrat.

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

Trochu techniky

Hodně dlouho jsem sháněl informace o technických podrobnostech, ale nakonec jsem musel skončit u formální tiskové zprávy Hondy. Honda jako první na světě vyvinula plně automatickou dvojspojkovou převodovku určenou pro velkoobjemové motocykly. Nabízí snadnou obsluhu a nejlepší účinnost při přenosu hnací síly na zadní kolo se srovnatelnou, či dokonce nižší spotřebou paliva. Na evropský a severoamerický trh byla uvedena již tento rok, Japonsko prý může ještě počkat.

Tato lehká a kompaktní převodovka umožňuje použití ve stávajících velkoobjemových motorech Honda bez zásadních úprav. Elektronika hlídá přesnou kontrolu při zrychlování a zajišťuje hladké a plynulé řazení. Vzhledem k různorodosti možných požadavků nabízí převodovka tři provozní režimy: dva plně automatické a manuální.

Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White

Nová převodovka je vybavena dvěma spojkami, které jsou nezávisle určeny pro řazení lichých a sudých rychlostních stupňů. Dvě spojky pracují při řazení střídavě. Například při řazení z 1. na 2. rychlostní stupeň počítač rozpozná nutnost zařazení a zařadí 2. rychlostní stupeň, přičemž uvolní spojku se zařazeným 1. rychlostním stupněm a současně spojí spojku s 2. rychlostním stupněm, čímž je dosaženo plynulého přeřazení. Přestože některé stávající dvouspojkové převodovky (automobilové) se vyznačují velkými rozměry, nový systém využívá originálních technologií, jako je například dvojitý hnací hřídel, inovativní konstrukce souosých spojek či soustředění hydraulických okruhů pod kryt motoru – všechna tato řešení přispívají ke kompaktním rozměrům zařízení.

Kompaktní rozměry a nízká hmotnost jsou rovněž výsledkem použití jednoduchého mechanizmu řazení vycházejícího z principu konvenčního motocyklového řadicího bubnu. Optimalizované časování řazení přispívá ke snížení spotřeby paliva, která je shodná nebo nižší než u strojů s plně manuální převodovkou, takže dvojspojková jednotka nabízí nejen sportovní jízdní vlastnosti, ale je také ohleduplnější k životnímu prostředí.


Více informací na www.motoraj.cz.

 

tisknout

Diskuze ke článku


Hodnocení:

hlasů: 0

Pozn.: čím větší číslo, tím lepší hodnocení

Diskuze

Diskuse ke článku Komfort jménem VFR: Honda VFR 1200F Dual White


počet příspěvků: 0

 

více

méně

méně značek

Již jednou jste hlasovali.

Odebrat možnost

Model

Nerozhoduje

Musíte vybrat alespoň dva produkty k porovnání.