Přeposlat Sedni a jeď: Honda Crossrunner

 

Sdílení článku na sociálních a jiných sítích

Rádi byste se podělili o tento článek s ostatními? Kliknutím na ikonky níže ho můžete sdílet na dané síti.

    ikona Facebook ikona Twitter ikona Linkuj ikona Jagg ikona MediaBlog ikona TopOdkazy ikona Bookmarky ikona TopClanky ikona VybraliSme ikona Delicious ikona Digg ikona Technorati ikona LinkedIn ikona Google

Sedni a jeď: Honda Crossrunner

20.07.2012 | www.motoraj.cz | Aktuality, recenze | Komentářů: 0 |

Poddajné tlumení kopíruje horské silničky ve stoupání na malorskou Valdemossu a pružné čtyřválcové véčko nežádá jinou rychlost než dvojku. Přestože tempo rozhodně není výletní, snadná ovladatelnost podporovaná výbornými Pirellkami dává člověku velmi příjemný pocit nenucené zábavy. Tedy takový, jaký chce Honda v sedle Crossrunneru všem zákazníkům nabídnout.

Sedni a jeď: Honda Crossrunner

Jump and Ride

Sedni a jeď! Přesně tímhle mottem se řídili tvůrci letošní další očekávané novinky od japonského výrobce. Crossrunner má plnit roli všestranného motocyklu a zároveň svému majiteli poskytovat radost z každé jízdy… Hm, po přečtení předchozí věty zavánějící nadužívaným klišé si možná řada z vás povzdychne: A jé, další univerzální a nudná motorka na trhu. Nesuďte bez osobní zkušenosti. O tom ale později. Honda v otázce designu sází v posledních letech na spolupráci s evropskými stylisty a ani v případě Crossrunneru neudělala výjimku. Tvary novince vdechnul tým designérů vedený Teofilem Plazou. Dle jeho slov stál před ním a jeho spolupracovníky úkol nalézt takovou tvarovou symbiózu, která by přitáhla zákazníka a navodila u něj výlučně pozitivní pocity. No agressive, only fun. Přeloženo žádná agresivita, pouze vstřícnost a zábava. Teo dále uvedl, že jeho tým nechtěl jít cestou vysokého biku, který řadu méně vzrostlých zájemců ihned odradí. Podle něj většina uživatelů netouží jet Dakar ani se svým strojem skákat na motokrosové trati. Přiznal současně, že při kreslení prvních skic se inspiroval tvary jet ski neboli vodního skútru. Dle řady ohlasů však Crossrunner ohledně svého vzhledu mnoho kladných bodů nesklidil zejména kvůli disproporci mohutnější přední části kvůli lepší ochraně jezdce kontrastující se subtilním zadkem. Rozdíl mezi fotografiemi a realitou ale bývá někdy dost výrazný. Jak tedy na mě zapůsobil Crossrunner ve skutečnosti? Jeho tvary mi přijdou lehce technokratické a nadšení u mne rozhodně nevyvolaly. Co jim ale rozhodně nelze upřít, je jejich originalita. Vždy ocením motocykl, který poznám na první pohled. Myslím, že nemálo biků bylo v minulosti označeno za divné či přímo za ošklivé, ale jejich komerční úspěch dal do budoucna tvůrcům za pravdu. Jedna věc je totiž se kouknout a ta druhá sednout a svézt se. Navíc jsme se s kolegy shodli, že při pohledu na fotografie s jezdcem se estetický dojem výrazně zlepšuje. Odsoudit něco bez osobní zkušenosti nám Čechům jde v posledních letech nějak příliš snadno.

Sedni a jeď: Honda Crossrunner

Základ z VFR

Crossrunner těží z technického základu velmi úspěšného modelu VFR 800, který by měl postupem času na trhu zcela nahradit. Technickou stránku projektu dostal na starost Yosuke Hasegawa a využil přitom osvědčené, lehce zmodernizované komponenty. Co k tomu výrobce vede, je nabíledni. Proč výrazně měnit něco, co funguje a má obchodní úspěch, zanedbatelný přitom není ani ekonomický profit. A to i pro zákazníka. Nižší náklady se většinou odrazí i v příznivější pořizovací ceně, potažmo levnějších a dostupnějších dílech. Zachován zůstal hliníkový rám a zaplaťpánbůh i krásné, letmé uložení zadního kola. Čtyřválcové véčko s dvěma chladiči na bocích a olejovým pod přední maskou dostalo delší sací hrdla, obejde se oproti předchůdci bez jednoho katalyzátoru. Přepracovaná elektronika spolu s uvedenými technickými změnami vykreslila na grafu z brzdy plnější křivku kroutícího momentu bez propadů. Zadní tlumicí jednotka se systémem Pro-Link umožňuje nastavení předpětí a útlumu, někoho možná zarazí použití klasické teleskopické vidlice, která ale plní svou funkci bez větších výhrad. O tom, že se velká pozornost věnovala obtékání vzduchu, svědčí i více jak sto dvacet simulací v aerodynamickém tunelu. Plovoucí přístrojovou desku darovalo litrové CB1000R, její značně minimalistické rozměry ale nejsou pro cestovněji zaměřený stroj úplně to pravé ořechové. Ovládání se děje dvěma tlačítky po stranách a krom tripů a informaci o průměrné, respektive celkové spotřebě poskytne obvyklé údaje. Zařazenou rychlost ale neodečteš. Zajímavostí je otočné kolečko na levém boku, kterým je možno mechanickým otevíráním klapek štelovat volnoběžné otáčky. U supersportů vcelku běžná věc, tady vidím užitek s ohledem na vstřikování snad v chladnějším počasí nebo při větším zatížení stroje, kdy vyšší otáčky usnadní rozjezdy. U Crossrunneru dostává kupující antiblokovací brzdový systém s duální funkcí už v základu, tedy v ceně. Robustní předek umožnil zástavbu větší nádrže, její objem činí přesně jedenadvacet a půl litru, a co si budeme povídat, na cestách se každý litr navíc šikne. Po přečtení téhle opravdu úctyhodné hodnoty se majitelům o poznání žíznivějšího dvanáctkového VFR zřejmě sevřou rty.

Sedni a jeď: Honda Crossrunner

Nový VTEC je radost

Honda v letošní sezoně na prezentačních akcích svých nových modelů rozhodně nešetří, což nás novináře samozřejmě těší a díky skvělému výběru destinací dvojnásob. Pro představení Crossrunneru dostala zelenou Malorka, konkrétně správní město Palma a přilehlé hornaté okolí. Před přidělením jednotlivých strojů zjišťujeme, že jde o předprodukční kusy, a nevysloveno, ale pochopeno zůstává tiché přání k toleranci případných kosmetických nedostatků. Po usednutí na poměrně ploché a měkké, nízko umístěné sedlo si levou nohu odkládám na řadičku! Stupačky jsou překvapivě dost vzadu, což jezdce nutí k aktivnější pozici při řízení. Přesto ale zůstává jeho poloha vzpřímená a díky výše umístěným a dostatečně širokým řídítkům a už zmíněnému prostornému sedlu není problém měnit při delších etapách svou pozici. V omezené míře, ale i to pomůže. Oceňuji stavitelné páčky spojky i brzdy, pět volitelných poloh musí stačit slečnám i horníkům. Přehlednost zrcátek bych označil za průměrnou, odklon ramene pro lepší přehlednost není občas od věci. U Hondy si dávají hodně záležet na vyvážení stroje a nízkém těžišti, což je znát také na poměrně snadné manipulaci na místě. Jedním slovem skvělý je rejd, otočka na silnici nebude na první pokus dělat problém snad nikomu. První část testu představuje etapa typu Urban, tedy město. Ke svému zděšení se dozvídáme, že Španělsko už akceptovalo globálními oteplenci z Bruselu vymyšlenou nesmyslnou třicítku. Naštěstí ji tu snad nikdo vyjma přejezdu zvýšených přechodů pro chodce nedodržuje. Měkčeji naladěné odpružení vyhlazuje i ty a spolu s lehkou ovladatelností Crosse činí z průjezdu Palmou absolutně nestresující záležitost. Na kombinované Nissiny stačí prstík, vyšší pozice pomáhá přehledu o dění před tebou. Véčkové motory mám moc rád a i díky vyhlazené křivce čtyřválce si jízdu užívám. Občas je potřeba lehce zaspojčit, ale ani mírné podtočení výrazně podčtvercovému agregátu nevadí a akceptuje ho s hlubším duněním. Vibrace ve středních otáčkách jsou cítit jak ve stupačkách, tak v řídítkách, ale nepřesáhnou mez nepříjemnosti. A ten zvuk nahoře! Sériovou koncovku bych šoupnul v garáži do regálu snad jen kvůli váze a tvaru. Průměrná spotřeba? Velmi slušných 5,2 litru.

Sedni a jeď: Honda Crossrunner

Sportuje líp, než bys čekal

Brzy se ale změnila, přišly horské silničky a začalo se pěkně kotlit. Byl jsem moc zvědav na to, jak se konstruktéři vypořádali s často kritizovaným citelným cuknutím, které způsobovalo u VFR připojení druhé řady ventilů systému VTEC. Zejména na výjezdech ze zatáček pak skokový nárůst výkonu připravil řadě majitelů nejednu horkou chvilku. Jak nám při fotografování sdělil šéf test riderů Akihiro Hamada, tomuto problému věnovali v Japonsku velkou pozornost. Systém řízený elektronikou vytáhne naplno stavidla v rozmezí od 6400 do 6800 otáček po vyhodnocení aktuálního otevření klapek, zatížení a dalších údajů. Výsledek? Budeš se na to těšit! Malinký skokový nárůst je pořád trochu znát, ale zátah přichází v dobře kontrolovatelné míře a Crossrunner vyrazí vpřed za doprovodu skvělé zvukové kulisy. Hrubší hrdelní ryk, líp to asi nepojmenuju. Až ve dvanácti tisících (!), což je na véčko dost vysoká hodnota, tě poměrně drsně utne omezovač. Dle mého názoru ale nemá smysl točit výrazně přes desítku, kde vrcholí výkon. V běžném provozu ti na předjížděcí manévry bude stačit naložit i mnohem míň. Brzdný moment motoru pomáhá před zatáčkou, po necitlivém puštění spojky ale počítej při podřazení s chvilkovým štosnutím zadního kola. Měkčí tlumení se pro ostřejší jízdu zpravidla nehodí. Honda ale systém HMAS vypiplává k téměř dokonalé funkčnosti a Cross je toho zářným příkladem. Odfiltruje většinu nerovností jakoby mimoděk, což bude hlavně u nás velkou předností, přitom se ani ve velkých náklonech nekýve. Dovolí solidní zatížení předku při brzdění do zatáčky a nemá přitom chuť se rovnat. Překvapí odolnost přední jednoduché vidlice proti potápění. Speciálně pro Crosse vyvinuté pneumatiky Pirelli Scorpion Tour se tady ukázaly jako ideální obutí. Na výjezdech z vraceček občas měla zadní guma problém s nástupem krouťáku véčka, ale vždy se po malém podklouznutí hned chytila, a dala ti tak jasně najevo, že je čas rovnat stroj. Jinak půjdeš. Skvělé. Po chvíli jsem si tak zvyknul, že mě to začalo bavit. Na obhajobu pryží je ale potřeba říct, že složení asfaltu bylo velmi rozdílné a zvláště ten světlý á la chorvatská Makarská, zřejmě s vápencovou příměsí zrovna moc přilnavosti nepobral. Nečistoty ani mokrý úsek tyhle gumy díky výraznějšímu vzorku nijak nerozhodily. Měkčí boky podrží v náklonu, při němž mi Cross ani jednou neklouzl. Vyšší stavba a hmotnost samozřejmě nenabídnou tak snadné překlápění jako například u Horneta, po pravdě ale jeho nadání v tomto směru předčilo mé očekávání. Stejně jako spotřeba, prakticky stále vytočená dvojka podepsala konečný účet ve výši 11,3 litrů.

Sedni a jeď: Honda Crossrunner

O tour kvalitách nediskutuje

Na jízdu ve dvou bohužel nezbyl čas, ale pouze statická zkouška s kolegou ukázala, že na omezený životní prostor si spolujezdec rozhodně stěžovat nebude. Přirozená poloha nohou, velká madla a široké, prostorné sedlo nedávají příležitost ke kritice. Předpětí centrálu se bohužel stále seřizuje pomocí klíče, snadněji ovladatelné regulační kolečko na boku vyškrtlo zřejmě rozpočtové oddělení. Brzdovou soustavu už jsem chválil pro snadnou dávkovatelnost a rychlý účinek. Časté a mnou úmyslně na poslední chvíli zahájené brzdné manévry v dlouhém klesání před vracečkami prodloužily chod páčky a destičky začaly pískat. V rámci objektivity beru ale v potaz, že šlo o předprodukční stroj, který měl za sebou týden novinářských testů. ABS na štěrkové krajnici sepnulo okamžitě a poměrně intenzivně pulzuje do páčky. Při jízdě po rychlostní komunikaci točí čtyřválec ve stovce čtyři tisíce a bez protestů z ní plynule zrychluje, náš dálniční limit zastaví vodorovný proužek digitálního otáčkoměru přesně mezi pětkou a šestkou. Věřím, že za těchto podmínek spotřeba nepřesáhne šest litrů a až do stošedesátky není i přes nižší štítek nápor větru nijak výrazný. Vyšší, nabízený Hondou v origo příslušenství zrovna moc krásy nepobral a jeho koupi z výše uvedeného důvodu za životně nezbytnou investici rozhodně nepovažuju. Na rozdíl od kompletní sady kufrů, tvarově podařených bočních deflektorů, hlavního stojanu a dvanáctivoltové zásuvky, po nichž zřejmě sáhnou nejen vyznavači dlouhých tripů. Standardně rozmístěné ovládací prvky jsou dostatečně velké, snad jen trochu utopený přepínač blinkrů pod tlačítkem houkačky občas někdo zaměnil a v koloně si „tůtnul“. Nakonec ale stejně všichni víc troubili, než blikali, protože si tady mimo sezonu uspořádali Giro di Malorca snad všichni amatérští cyklisti z Evropy.

Sedni a jeď: Honda Crossrunner

Má nakročeno k úspěchu

Někde jsem si přečetl názor, že Crossrunner bude takové motocyklové SUV. Všestranný, ale v ničem zvlášť nevynikne. Nemůžu souhlasit. Implantace přepracovaného véčkového čtyřválce je podle mne výborným tahem a tenhle engin mě skutečně moc mile překvapil. Především díky němu dokáže Crossrunner roztáhnout koutky a spolu s ostatními, sladěnými komponenty představuje víc než dobře fungující celek. Přestože jde tak trochu proti proudu zvyšování objemů a výkonů, věř, že v drtivé většině případů ti bude jeho síla naprosto dostačovat a emocí přitom rozdá také dost. A už definitivně vynechte připomínky k tomu, že nemá rozvodová kola, která nahradily levnější řetízky. Kilometrů najezdí i s nimi bez problémů dost a dost. A že není žádný krasavec? Kvalita jízdy, užitná hodnota a zmíněná snadná ovladatelnost spolu s charakterním motorem udělají svému majiteli dost radosti na to, aby pomluvy o divných tvarech šmahem hodil za hlavu. Tím spíš, když za něj odlehčí kontu výrazně méně než v případě jeho citelně dražšího předchůdce.

Motor

O dvacet milimetrů delší a o šest a půl milimetru užší sací hrdla vyhladila spolu s modifikovanými vstřikovacími mapami propad kroutícího momentu u předchůdce v oblasti kolem pěti tisíc otáček. Co je ale důležitější, výrazný výkonový skok způsobený systémem VTEC u předchůdce byl úspěšně potlačen, a na připojení druhé řady ventilů kousek pod sedmi tisíci se tak budeš doslova těšit. Výfukový systém byl přepracován na jednodušší 4-2-1, zmizel jeden ze dvou katalyzátorů. V článku uvedená nejvyšší spotřeba byla výsledkem jízdy na prakticky neustále vytočenou dvojku, reálný odhad pro pohodovou turistiku zní bezpečně pod šest.  

Rám, tlumení

Hliníkový rám s letmo uloženým kolem reprezentuje nákladnější řešení, vyšší pohotovostní hmotnost má na svědomí opravdu velká nádrž a některé rozpočtové komponenty. Přestože je Crossrunner vybaven klasickou vidlicí, systém HMAS s nastavitelným předpětím zaručí, že pro drtivou většinu majitelů bude její funkce naprosto dostačující. Rozpočtové řešení představuje hůře přístupné stavitelné předpětí centrálu typu Pro-Link, ke kterému budeš potřebovat ten správný klíč. Tlumení vyhladí většinu nerovností a jeho měkčí naladění Crossrunnera pro sportovnější jízdu překvapivě nijak výrazně nelimituje.

Sedni a jeď: Honda Crossrunner

Pneumatiky

Radiální pryže Scorpion Trail vyvinula speciálně pro Crossrunner společnost Pirelli.  Dvousměsová konstrukce s tvrdším středem a měkčími boky disponuje stejným profilem jako sportovnější řada Diablo. Lamely ve tvaru V pomáhají k odolnosti proti aquaplaningu, stabilitu nejen při brzdění zajišťuje 0° ocelový pás, jehož konstrukce byla uzpůsobena pro co nejlepší účinek kombinovaného brzdného systému Dual C- ABS. Na suchém a kvalitním asfaltu dovolí opravdu velké náklony bez sebemenší snahy podklouznout. Na horším povrchu se vždy po prvním uklouznutí tzv. chytly, a daly tak jezdci dost času zabránit nejhoršímu. Dle slov šéfinženýra vývoje Paola Brivia by životnost měla při běžném používání atakovat pěticiferný proběh.

Brzdy

Bez ABS si Crossrunnera zkrátka neobjednáte, a přestože není vypínatelné, použitému duální systému lze jen těžko zlomyslně kazit vysvědčení. Bezmála třicet centimetrů v průměru široké přední kotouče svírají třípístky Nissin, vzadu přitlačují destičky pístky dva. Antiblok pulzuje do páčky poměrně výrazně, nic to však nemění na tom, že stroj zůstává stabilní a drží směr. Při razantním sešlápnutí zadku se na zpomalení podílí po jednom pístku na každém předním kotouči. Lehké vadnutí u předprodukčního stroje přičítám opravdu enormní zátěži a svůj kus viny na něm jistě nesou tradičně gumové hadice.

Přístrojový panel

Byl převzat z litrového naháče CB1000R a v tomto případě to nemohu označit za šťastné řešení. Obsahuje sice vše potřebné, ale příliš malé rozměry zobrazovaných hodnot vyjma rychlosti nesvědčí přehlednosti, a přestože je odstínění lepší než u Hornetu, pořád to není ono. Alespoň že díky plovoucímu uložení nevibruje. Kontrolky po stranách disponují dostatečným jasem i na přímém slunci, info o zařazené rychlosti by u stroje s turistickým zaměřením nebylo úplně od věci. Teplota motoru se v teplém počasí běžně pohybovala kousek pod sto stupni, nad touto hranicí spínají větráky.

Sedni a jeď: Honda Crossrunner

 

Hodnocení:

+ charakterní motor

+ jízdní vlastnosti

+ všestrannost

– mohutná příď

-  malá přístrojovka

 

poměr: 0,42 HP/kg

motor: V4, 782 ccm, 4V DOHC i.e. VTEC

vrtání x zdvih: 72 x 48 mm

výkon: 102 HP (74,9 kW) @ 10 000 ot./min

kr. moment: 72,8 Nm @ 9 500 ot./min

převodovka / sek. převod: šestistupňová / řetěz

výška sedla: 816 mm

maximální rychlost: >220 km/h

pohotovostní hmotnost: 240,4 kg (vždy s ABS)

objem nádrže: 21,5 l

pneu přední / zadní: 120/70 ZR 17 / 180/55 ZR 17

prům. spotřeba v testu: 6,8 l / 100 km

 

Více informací na www.motoraj.cz

 

tisknout

Diskuze ke článku


Hodnocení:

hlasů: 0

Pozn.: čím větší číslo, tím lepší hodnocení

Diskuze

Diskuse ke článku Sedni a jeď: Honda Crossrunner


počet příspěvků: 0

 

více

méně

méně značek

Již jednou jste hlasovali.

Odebrat možnost

Model

Nerozhoduje

Musíte vybrat alespoň dva produkty k porovnání.